Zlatá studánka
V prostoru dnešního Helenína, na pravém břehu řeky Jihlavy, se nacházelo jedno z důlních kutišť jihlavského rudního revíru. Hornická činnost zde probíhala na žíle označované jako Zlatostudánecký couk. Její pozůstatky se dochovaly ve svahu nad řekou, v prostoru dnešní Zlaté studánky a směrem k polím nad někdejší textilní továrnou Löw.
Podle Jaroslava Slámy se zde roku 1540 pracovalo na štole, která směřovala ke Zlaté studánce, tehdy označované také německým názvem Goldenbrunnen. Nad štolou se nacházela řada šachet. Záznam z roku 1540 tak dokládá hornickou činnost v této části jihlavského revíru v 16. století.
Zlatostudánecká žíla probíhá přibližně severozápadním až jihovýchodním směrem od řeky do svahu. Podle popisu v publikaci Těžba stříbra v okolí města Jihlavy dosahovalo celé kutiště délky přibližně 400 metrů. Dochovaly se zde menší jámy, odvaly a pozůstatky šachet, z nichž některé byly raženy až k úrovni štoly. Část hornických stop v polích nad bývalou továrnou byla v 70. letech 20. století zavezena a rozorána.
Samotná štola se časem zavalila a její ústí vytvořilo místo známé jako Zlatá studánka. Po vybudování textilní továrny sloužil pramen jako zdroj vody pro podnik. Při hloubení vodárenského rezervoáru bylo znovu odkryto ústí štoly a nalezena zachovalá dřevěná výdřeva. Pro vodárenské využití bylo následně upraveno a zazděno. Nad rezervoárem stával cihlový domek, který byl později zbourán.
Název Zlatá studánka tak připomíná nejen někdejší pramen, ale také rozsáhlejší hornickou činnost, která v této části Helenína zanechala stopy dodnes.
