Štola Zwergloch
V údolí Smrčenského potoka, nedaleko Hybrálce, se dochovala drobná důlní památka známá pod německým názvem Zwergloch, česky Trpaslík nebo Trpasličí sloj. Nachází se u hráze bývalého rybníka Trpaslík, v prostoru někdejšího hornického revíru zvaného Starý cech.
Starý cech ležel asi šest kilometrů severozápadně od Jihlavy a přibližně 1,5 kilometru od Hybrálce. Hornická činnost zde má dlouhou historii a podle Jaroslava Slámy se zde těžilo již v prvním i druhém období jihlavského dolování. V písemných pramenech je oblast zachycena například roku 1548, kdy jsou zde uváděna důlní díla na obou stranách Smrčenského potoka. Na jedné straně se nacházela štola Enfant, česky Dítě, se šachtou sv. Alberta, na protějším břehu pak pokusná štola Zwergloch neboli Trpaslík.
Samotný Zwergloch však není velkým těžním dílem. Jedná se především o pokusnou štolu, která byla ražena po nezrudnělé žíle do úpatí rulové skalky. Chodba je dlouhá přibližně 16,5 metru a její výška dosahuje až tří metrů. Na stropě jsou dodnes patrné stopy po práci hornického želízka, které dokládají ruční způsob ražby.
Na konci chodby se štola rozšiřuje do prostoru dlouhého přibližně 6,5 metru, širokého asi tři metry a vysokého kolem pěti metrů. Dno je zde zatopené vodou a podle dochovaných stop zde patrně kdysi pokračovalo hloubení, které se později sesulo. Štola tedy nebyla určena k rozsáhlé těžbě, ale především k ověření, zda se v místě nachází využitelné zrudnění.
Zajímavá je také otázka jejího stáří. Jaroslav Sláma spojuje oblast Starého cechu s hornickou činností uváděnou již roku 1378. V této souvislosti zmiňuje také Zwergloch a další důlní díla. Přesné datování dnešní dochované štoly však není jisté a nelze bez dalšího tvrdit, že právě Zwergloch pochází již ze 14. století. Rok 1378 proto představuje především doklad hornické činnosti v širší oblasti, nikoli bezpečné datum vzniku dnešní štoly.
Zwergloch je zajímavý i svým okolím. Naproti němu se nacházela štola Enfant, po níž dnes zůstala především propadlina. Ještě za první světové války a krátce po ní byla podle pamětníků přístupná a lidé se v ní dokonce ukrývali. Postupně však zanikla stejně jako řada dalších stop po zdejším dolování.
Dochovaný Zwergloch je proto cenným svědkem doby, kdy se horníci v okolí Jihlavy pokoušeli hledat nové rudní žíly i mimo hlavní těžební oblasti. Přestože zdejší průzkum nepřinesl významné ložisko stříbra, v rulové skále zůstala zachována krátká chodba s jasnými stopami ruční hornické práce. Právě díky své malé velikosti a zachovalosti dnes umožňuje názorně si představit, jak mohlo vypadat průzkumné důlní dílo před několika staletími.
