Po stopách jihlavského stříbra

Od středověkých dolů po současný průzkum

Pfaffenhovský couk

Pfaffenhovský couk

Nedaleko Rudného, v prostoru dnešního Bedřichova, se nachází Pfaffenhofský couk – rozsáhlé kutiště, které připomíná jednu z mnoha stop po středověkém a novověkém dolování v okolí Jihlavy. Název couku je odvozen od německého označení pro farní dvůr, Pfaffenhof.

Pfaffenhofský couk sledoval rudní žílu přibližně ve směru východ–západ. Podle mapy Johanna Christopha Urbana z roku 1772 měřilo celé kutiště přibližně 700 metrů. Táhlo se od prostoru u Reindlerova dvora dále přes dnešní zastavěné území směrem k Pávovu a Lesnovu a navazovalo na další hornické lokality v okolí Rudného.

Z původně rozsáhlého kutiště se však dochovalo jen torzo. Východní část byla postupně zničena výstavbou rodinných domů, západní část za dálničním přivaděčem byla srovnána zemědělskou činností. Dochovaná část u Reindlerova dvora má dnes přibližně 20 metrů na šířku a 230 metrů na délku. Je zarostlá borovým lesíkem, v němž se nachází řada obvalů a hald. Největší jáma má průměr přibližně 15 metrů a hloubku kolem pěti metrů.

Pozůstatky hornické činnosti se však ukrývají i mimo dnešní lesík. Již při budování inženýrských sítí byly ve výkopech objeveny staré šachty a dnes již zaniklé haldy. Některé propadliny byly v minulosti zaváženy a postupně mizely pod novou zástavbou. Pfaffenhofský couk tak během posledních desetiletí výrazně změnil svou podobu, přestože pod současným terénem zůstávají další doklady někdejšího dolování.

Rok 2026 přinesl nový významný objev. V souvislosti s výstavbou plynovodu zde proběhl záchranný archeologický průzkum, při němž byly odkryty další pozůstatky starého dolování včetně důlních šachet. Nálezy poskytly nové informace o rozsahu a stáří hornické činnosti v této části jihlavského rudního revíru. Dosavadní informace je spojují se středověkým dolováním a část nálezů je předběžně řazena již do 13. století.

Letošní průzkum je cenný především proto, že zachytil části někdejšího kutiště, které byly v minulosti poškozeny nebo zcela překryty novějšími zásahy do krajiny. Záchranný archeologický výzkum tak umožnil zdokumentovat to, co by jinak mohlo nenávratně zmizet během stavebních prací.

Na západním okraji někdejšího kutiště se navíc zachovaly dva důlní rybníčky. Jeden je dodnes napuštěný, druhý zůstal suchý. I tyto vodní nádrže připomínají, že zdejší hornická krajina nebyla tvořena pouze šachtami, obvaly a haldami, ale také zařízeními souvisejícími s využíváním vody při těžbě.

Pfaffenhofský couk dnes proto nepředstavuje jedinou zachovanou památku, ale spíše fragment kdysi rozsáhlé hornické krajiny. To, co je dnes vidět na povrchu, je pouze část původního areálu. Archeologický průzkum v roce 2026 navíc ukázal, že další důležité doklady historie jihlavského dolování se mohou stále nacházet pod současným terénem.